Kometa C/2013 A1 (Siding Spring) prolétá kolem Marsu

Fotografie komety C/2013 A1 (Siding Spring) pořízená Damianem Peachem
Fotografie komety C/2013 A1 (Siding Spring) pořízená Damianem Peachem
Kometa C/2013 A1 (Siding Spring) byla objevena slavným astronomem a objevitelem komet Robertem McNaughtem z observatoře Siding Spring 3. ledna 2013. Kometa nese název australské observatoře a její dráha nasvědčuje tomu, že se jedná o novou kometu z Oortova oblaku, která ještě nikdy nebyla ve vnitřních částech sluneční soustavy. Poté, co byla dráha tělesa zkorigována, se zjistilo, že kometa proletí perihelem 25. října 2014, a to ve vzdálenosti zhruba 1,40 AU od Slunce. To by nebylo nic až tak neobvyklého, kometa je ale zajímavá ještě minimálně z jednoho dalšího důvodu.

Korekce dráhy a propočty výpočtářů drah přišly necelé dva měsíce po objevu se zajímavou informací. Ukázalo se, že kometa 19. října 2014 (dnes) pravděpodobně těsně mine planetu Mars. Nebyla vyloučena dokonce ani srážka obou těles. To by samozřejmě způsobilo pro Mars velké škody nejen na povrchu, ale také v atmosféře. Navíc různé konspirační teorie přicházely s tím, že jádro komety může být v průměru až 50 km velké. To by kometu řadilo do kategorie superobřích komet jako byla slavná vlasatice C/1995 O1 (Hale-Bopp), která na obloze zazářila se zápornou jasností v roce 1997, nebo krátkoperiodická kometa 29P/Schwassmann-Wachmann, která obíhá na téměř kruhové dráze za planetou Jupiter, je pozorována každoročně a mnohdy prodělává outbursty, při nichž zjasňuje občas i o více než 3 mag. Již brzy ale bylo jasné, že kometa C/2013 A1 (Siding Spring) do této kategorie komet nepatří, protože začala zaostávat za svou předpovězenou jasností. Pravděpodobnost srážky komety s Marsem se navíc v průběhu roku 2013 snížila z původně stanovených 2% na daleko přijatelnějších 0,014%.

Na začátku roku 2014 už bylo jasné, že kometa nedosáhne v maximu jasnosti nějakých 7,5 mag, jak bylo původně předpokládáno. Vývoj jasnosti komety dokazoval, že kometa pravděpodobně z pozemské oblohy nikdy nebude jasnější než 9 mag. Pravděpodobnost srážky s Marsem se navíc opět snížila, a to na 0,002%, srážka obou těles tedy byla prakticky vyloučena. Začalo se spekulovat, že jádro komety pravděpodobně nemá v průměru ani 5 km. A zatímco čas plynul, kometa i nadále zaostávala za původními předpoklady v maximu jasnosti.

V září kometa dosáhla maximální jasnosti. Dlouho to vypadalo, že snad ani nedosáhne 10 mag, nakonec se ale přes tuto hodnotu skutečně dostala. Nicméně na více než 9,5 mag to nestačilo. I tak ale byla alespoň minimální šance, že kometu uvidíme obřími binokuláry, když začne být od října viditelná i na naší obloze. Kometa ale začala neočekávaně rychle slábnout, takže bylo jasné, že při jejím pozorování bude lepší použít větší dalekohledy.

Dnes je pro kometu den D. Ve 20:29 SELČ se protáhne okolo Marsu asi desetkrát blíže, než se kdy jakákoliv známá kometa podívala k Zemi. Jen pro srovnání, kometa bude dnes večer k Marsu asi třikrát blíže než Zemi její vesmírný souputník, Měsíc. Podle vývoje jasnosti je v těchto dnech už zřejmé, že jádro komety má průměr dost možná i pod 2 km. Kdyby tedy kometa na Mars dopadla, škody by sice nadělala, ale o mnoho menší než v tom případě, kdyby na Mars dopadl balvan o průměru 50 km. Dopad komety na povrch Marsu je ale prakticky vyloučen. Možné je ale to, že koma komety bude interagovat s řídkou atmosférou Marsu. Nějaké drobnější úlomky z jádra komety se tedy na povrch Marsu dostat mohou, drtivá většina ale shoří v jeho atmosféře.

I když se jasnost komety nevyvíjí podle předpokladů, kometa bude na Marsu i tak viditelná jako objekt -5. magnitudy, stane se tam tedy kometou století. O něčem podobném si můžeme my na Zemi nechat jenom zdát, těsné přiblížení obou těles ale budeme moci sledovat na večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem. Mars s jasností 1 mag by měl být při kvalitní obloze nepřehlédnutelným objektem, pokud ale chcete uvidět i kometu o jasnosti zhruba 11 mag, chce to využít alespoň střední dalekohled o průměru objektivu nejméně 15 cm, ideálně ale i mnohem více. Úkaz začne být pozorovatelný od astronomického soumraku, tedy krátce po 19. hodině SELČ. Obě tělesa zapadnou krátce po 20:30 SELČ. Vzhledem k tomu, že se kometa z pozemské perspektivy přiblíží k Marsu až na 1', není vhodné dnes dělat její odhad jasnosti. Viditelnost komy totiž bude ovlivněná blízkou přítomností Marsu, pozorovatelé tedy nejspíše neuvidí celou komu a jasnost komety značně podhodnotí. Tahle situace se ale týká jenom dnešního večera, v dalších dnech už opět bude možné dělat kvalitnější odhady jasnosti, tělesa se totiž od sebe budou vzdalovat.

A jak to bude s kometou dále? Jak už bylo zmíněno, perihel je u ní na programu 25. října, tedy následující sobotu. Kometa pak zůstane objektem večerní oblohy až do poloviny listopadu, přičemž bude i nadále slábnout. Pak podstoupí konjunkci se Sluncem, po které bude pozorovatelná nepřetržitě od ledna 2015 až do doby, kdy zeslábne z vizuálního dosahu. Když se ale znovu objeví na obloze, bude viditelná pouze ráno a navíc už bude mít jasnost okolo 13 mag. To z ní udělá objekt, který bude viditelný pouze velkými dalekohledy.

Zdroje: COBS, Aerith.net
19.10.2014 12:53:58
biely.marek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one