Kometa C/2013 A1 (Siding Spring) prodělala outburst

Fotografie komety C/2013 A1 (Siding Spring) pořízená Damianem Peachem
Fotografie komety C/2013 A1 (Siding Spring) pořízená Damianem Peachem
Kometa C/2013 A1 (Siding Spring) je dlouhoperiodická kometa, která je u Slunce s největší pravděpodobností vůbec poprvé. Pochází nejspíše z Oortova oblaku, velké zásobárny malých těles sluneční soustavy, nacházející se za dráhou planety Neptun. Tyto komety jsou charakteristické tím, že se jeví velmi aktivní daleko od Slunce, postupně ale jejich aktivita spíše klesá a komety tak v maximální jasnosti často působí spíše zklamání. Podobně tomu bylo i s kometou C/2013 A1 (Siding Spring), její vývoj jasnosti se ale v posledních dnech rázně změnil.

Když byla kometa 3. ledna 2013 objevena slavným kometářem Robertem McNaughtem z australské observatoře Siding Spring, byla ještě daleko od Slunce. Proto první předpoklady hovořily o tom, že kometa dosáhne v maximu jasnosti až 7 nebo 8 mag a stane se tak poměrně lehkým objektem pro binokuláry. Zároveň ale kalkulace počítaly s velkými rozměry jádra, možná až v řádu desítek kilometrů. Na tom ale stále něco nesedělo.

Kometa postupně zaostávala za svou předpovězenou jasností stále více, astronomové tak věděli, že jádro bude ve skutečnosti daleko menší, než se domnívali. Nejprve bylo jasné, že nemá ani 5 km, několik týdnů před průchodem perihelem jsme se dozvěděli informaci, že průměr jádra nebude větší než 2 km. A opravdu. Kometa nakonec dosáhla v září maximální jasnosti jen zhruba 9,5 mag, poté začala závratnou rychlostí slábnout, i když se stále přibližovala Slunci. Když se před necelým měsícem, přesně 19. října, kometa protáhla těsně kolem Marsu, nasnímaly ji tam vesmírné sondy. Protože kometa byla Marsu dostatečně blízko, bylo možné odhadnout, že jádro komety C/2013 A1 (Siding Spring) měří v průměru jen asi 0,5 km! Je tedy prakticky jasné, že kdyby byl perihel komety uvnitř dráhy Země, těleso by nemělo téměř žádnou šanci na přežití. Kometě rozhodně pomohla skutečnost, že si perihel odbyla relativně daleko od Slunce (přesněji 1,40 AU). Stalo se tak 25. října. V tu dobu ale pokračovalo její rapidní slábnutí, její jasnost už byla někde u 11,5 mag a i nadále slábla. Je velmi pravděpodobné, že na začátku listopadu mohla mít už nějakých 12 mag. Potom se ale stala poměrně nečekaná událost.

Kometu po dlouhou dobu pozoroval tým českých astronomů pod vedením Jakuba Černého. Pozorování prováděli robotickým dalekohledem FRAM, který je umístěný v Argentině. Dalekohled posílal velmi kvalitní data, podle nichž bylo 8. listopadu jasné, že kometa prochází nečekaným zjasněním, tedy outburstem! CCD pozorování ještě toho samého dne potvrdil vizuálním pozorováním Chris Wyatt, který kometu odhadl na 10,7 mag. Postupně přicházela ze světa další pozorování, díky nimž bylo jasné, že outburst komety pokračuje. O čtyři dny později kometu odpozoroval opět Chris Wyatt a její jasnost odhadl na 9,6 mag, kometa tedy během několika dnů získala další 1 mag, a to i přesto, že se vzdaluje jak od Slunce, tak od Země. Data nadále posílal i český dalekohled FRAM, jenž si i v dalších dnech u komety všímal zvýšené produkce prachu, outburst tedy pokračoval minimálně do včerejška, kdy se rapidní nárůst produkce prachu zastavil. Konečně, chtělo by se říci, kdyby to totiž takto pokračovalo dále, hrozilo by, že se kometa dočista rozpráší. Právě Jakub Černý totiž odhadl, že jádro komety má po outburstu, který trval minimálně týden, ale možná až dva týdny, v průměru už pouze asi 200 metrů! Osud komety tedy nevypadá moc dobře, v její prospěch určitě hraje vzdálenost od Slunce, nicméně takto malá kometa může snadno zaniknout i v takovýchto vzdálenostech. Ve hře jsou pro následující dny a týdny v podstatě tři varianty.

První možností je to, že 2 mag, které kometa outburstem získala, nemusí být zdaleka konečným číslem. Jádro komety se může dále drolit a rozpadat, tím by se mohla uvolňovat další dříve pod povrchem skrytá ložiska prachu a plynu a kometa by nadále zjasňovala. To by ale nevydrželo dlouho, kometa by se totiž během několika dnů dočista rozprášila. Tento scénář je momentálně málo pravděpodobný, včerejší data totiž ukazují, že outburst se nejspíše zastavil, kdyby se ale opět obnovil, bylo by opravdu hodně reálné, že právě tohle by se stalo pro kometu smrtelnou událostí. Další z možností je to, že kometa už nebude zjasňovat, ale ustálí se na nové a vysoké hladině aktivity. Tím pádem by určitě začala slábnout, jelikož se vzdaluje jak od Slunce, tak od Země, slábnutí by ale podle všeho nebylo tak rychlé, jako před outburstem. Těžko ale říci, jestli je jádro komety dostatečně velké na to, že by dokázalo být takto aktivní. Třetí, ze současného pohledu nejpravděpodobnější variantou je rychlý pokles aktivity komety a její následné slábnutí opět závratnou rychlostí, stejně tak, jako tomu bylo před outburstem. Nečekané zjasnění sice u komet obyčejně vyvolává následnou vyšší aktivitu, nicméně v případě takto malé komety to podle všeho stačit nebude. Jak to nakonec s kometou dopadne, je zatím ve hvězdách.

Co je u komety C/2013 A1 (Siding Spring) jisté, je její dráha. Kometa od nás bude pozorovatelná na večerní obloze do konce listopadu, pak na chvíli zmizí kvůli konjunkci se Sluncem. Znovu se objeví na ranní obloze v lednu 2015, pokud ovšem do té doby nezanikne.

Zdroje: Cometas LIADA, Aerith.net
16.11.2014 17:41:30
biely.marek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one